Přijďte se potkat na pop-up akcích! V sobotu 4.5. v Gabriela Loci na Krásném Marketě a hned týden nato 11.-12.5. v Berouně. Těším se na vás, Eva

Co je to vlastně ta glazura?

Co je to vlastně ta glazura?

Věděli jste, že má i keramická glazura svůj recept? A že není živec jako živec? Ne? Ale CO to doopravdy je? Z čeho se skládá?  A jak takový recept na keramickou glazuru vypadá? Tak se pojďte začíst:)



Keramická glazura je sklovitá poleva, která chrání výrobek (v keramice se mu říká střep) před poškozením a dodává mu nejen odolnost, ale i barevnost. Jo, tak tohle známe všichni. Ale CO to doopravdy je? Z čeho se skládá?

Jak už jsem napsala, každá glazura má svůj recept. Ingredience jsou ale dost jiné. Základem je jemně mletý křemen, který dodává skelnou složku. Ten se taví při 1730°C. Tak vysokou teplotu by žádná keramická hlína nevydržela a abychom jej mohli tavit na nižší teplotu, potřebujeme tavivo. Něco, co se smíchá s křemenem a umožní mu zesklovatět někde mezi 1050 - 1350°C. Takové tavivo může být popel (ano, obyčejný prosátý popel z kamen), který má v sobě překvapivě hodně alkálií (sodík a draslík především). Dále typicky křída a pak průmyslově vyráběné frity, což jsou přesné směsi oxidů a sklářského kmene,  přetavené, prudce zchlazené a jemně mleté.

Takže máme skelnou složku, která se nám taví kdy potřebujeme a hned steče z hrnečku na plát, protože sklo je velmi líná tekutina a s tavivem je o dost rychlejší. A to je taky špatně, tak co s tím?

Aby nám směs držela na hrnku, potřebujeme stabilizátor! Tím je oxid hlinitý, dodávaný ve formě přírodního živce. Chemicky hlinito-křemičitanu. Živců je velké množství, když to přeženu, tak každá mez jiný živec. Označují se českou státní normou ČSN a můžou být buď sodné, draselné nebo vápenaté. Anebo od každého kousek. No je v tom hokej a povím vám, že živce významně ovlivňují výsledný vzhled glazury.


A protože by to mělo taky nějak vypadat, tak pro barvu se přidávají různé barvící oxidy. A to je celý vesmír možností, až se hlava točí! Nechci vás utavit chemickou technologií glazur, tak uvedu jen nejběžnější. Hnědé tóny poskytuje oxid železitý a známá je také kobaltová modř. Přimíchání malého množství oxidu kobaltnatého spolehlivě obarví glazuru do nádherné pařížské půlnoční modré, nebo vykouzlí typicky modrou malbu.

Výsledný recept na základní transparentní glazuru "Hamada clear", ze které mimochodem vychází většina mých barevných glazur, pak vypadá takto:
30 % křemene
20 % křídy
50 % živce


Poměry vycházejí z požadované koncové teploty výpalu. Tady jsou složky jen tři, ale jsou i glazury, kdy jich je i sedmnáct. To už je celkem tanec a je potřeba několik sad testů, než se směs vyladí tak, aby se chovala mravně a zároveň byla krásná.

Jak vidíte, je toho požehnaně  Ale když se to povede, tak je radost veliká. A za tu námahu a vaší radost, to rozhodně stojí<3

Eva

Zpět do obchodu