Keramika vs kamenina
Kamenina vs keramika?
Věděli jste, že to není totéž? Ano! Ale proč vlastně? Proč je kamenina kvalitnější a o „kolik“? Pojďte se začíst a zjistit, proč se mi miska otluče za rok, ale ten hrneček po babičce přežil už páté stěhování!
Všichni si umíme představit pod pojmem keramika nějaký hrneček a všichni i víme, že kameninový hrneček po prababičce, byl ten jediný, který nám po ní zbyl. Je nasnadě, že kamenina je jako kámen. Takže asi tvrdší. No jo, ale co to pro mně znamená? A můžu to vlastně jako laik nějak poznat na první pohled? Otázek je hodně a odpovědí ještě víc. Abychom se alespoň zorientovali v rozdílu, musíme se podívat na technologii, ale nebojte, jen malinko ;)
Keramika má mnoho způsobů dělení a nás bude dnes zajímat to teplotní a nasákavost. Tam je totiž ten zakopaný pes. Při výpalu hmoty nad 1150°C dochází při slinování (viz níže) k tvorbě jehličkovitých útvarů, zvaných mullit. A je to právě obsah mullitu, který určuje kvalitu „střepu“, jak se odborně říká vypáleným výrobkům. Keramika se pálí pod tuto teplotu, kamenina začíná okolo 1200°C. Obecně tedy platí, že čím vyšší teplota, tím vyšší kvalita. Tedy čím více času stráví výrobek při teplotě nad 1200°C a vyšší, tím víc mullitu se v něm utvoří a je pak pevnější. Poznat je každých 10°C! V Soul of Clay pálím na 1300°C.
Špatná zpráva je, že tohle nepozná pouhým okem ani odborník. To vám musí říct výrobce, na kolik stupňů pálí. Vy to ovšem poznáte po prvních pár měsících používání, když poprvé omylem ťuknete s miskou v myčce o souseda a ejhle! Uražený okraj :( Jo, tak tohle byla zcela jistě nízko pálená keramika. Na lomu vypadá často podobně jako sádra. Někdy se časem dokonce i začíná jemně drolit. Ukazatelem může být i nízká cena. Pece na výpal kameniny a porcelánu nejsou levná záležitost a celá výroba je dosti nákladná. To se pak promítá do koncové ceny. Kvalita holt něco stojí.
Druhá důležitá část je nasákavost. Ta je normovaná a je dnes hlavním rozpoznávacím znakem mezi keramikou a kameninou. Kamenina má nasákavost pod 5 %, keramika nad 5 %. To je dáno především tzv. slinutím, což si můžeme představit jako ne/přítomnost drobných pórů ve hmotě. Proto se keramice odborně říká pórovina. Tyto póry do sebe nasakují vodu a jsou příčinou prosakující, vypálené hlíny. Oproti tomu kamenina je slinutá, takže po výpalu vodu nepropouští ani bez glazury.
Velmi nepřesně to můžeme poznat, když na výrobek kápneme vodu. Pokud se rychle vsákne, jedná se o pórovinu. Když se bude vsakovat pomalu, nebo minimálně, máme co dělat s kameninou. Celé je to samozřejmě o ždibec složitější, ale vy už teď víte, proč je dobré se na trhu ptát na kolik stupňů byl hrníček vypálený a proč se vám vyplatí dát o pár stokorun víc a koupit si ten kameninový.